Ekonomika letos poroste o 2,5 %. Příští rok zrychlí růst na 4,1 %

0

růst, ekonomika, predikce, výrobní řetěžce, dodavatelské řetězce


Nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců vedou ke snížení predikce.

Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 2,5 % v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu. Predikce pracuje se scénářem, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Na druhé straně by i ve zbývající části letošního roku a na počátku roku příštího měly přetrvávat nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Zatímco problémy v globálních dodavatelských řetězcích by měly mít výrazně negativní dopad na export, rostoucí investice do fixního kapitálu a zásoby by měly dále podporovat dovoz. Saldo zahraničního obchodu by tak ekonomický růst mělo silně zpomalit. V roce 2022 by hospodářský růst mohl díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu příspěvku salda zahraničního obchodu dosáhnout 4,1 %.

Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Inflační tlaky jsou oproti očekávání srpnové makroekonomické predikce mnohem silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravdě-podobně dostane nad svůj potenciál. Kumulace těchto faktorů nás vede ke zvýšení predikce průměrné míry inflace v roce 2021 na 3,5 % a v roce 2022 na 6,1 %.

Navzdory ukončení vládních opatření na podporu zaměstnanosti nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Míra nezaměstnanosti by v roce 2021 měla dosáhnout v průměru 3,0 %, v roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.

Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Expanzivní fiskální politika by měla vést k deficitu ve výši 7,2 % HDP a nárůstu zadlužení na 43,3 % HDP. Jelikož v roce 2022 by již saldo veřejných financí nemělo být ovlivněno efekty přijatých protiepidemických opatření a současně by měla být započata fiskální konsolidace, odhadujeme, že celkový deficit dosáhne 4,4 % HDP, přičemž zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Významnými riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí. Klíčové rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu změn v ekonomice. Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Na druhou stranu by ale reálnou spotřebu mohl tlumit nárůst životních nákladů. Nedostatek pracovních sil na trhu práce by pak mohl podpořit dynamiku investic, stejně jako mzdový růst.



Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
weby