Nový stavební zákon nemůže přinést zrychlení povolování staveb

0

stavební zákon, města, stavby, domy


Česká města bijí na poplach a přichází s receptem na řešení.

Do konce března je možné podávat pozměňovací návrhy k nové podobě stavebního zákona ve druhém čtení. Podle vedení českých měst zákon zásadním způsobem ovlivní kvalitu prostředí, ve kterém žijeme, ale také ekonomickou prosperitu celého Česka na několik desetiletí. Návrh připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), podle zástupců velkých českých měst však nepřináší zlepšení v územním plánování. Bez řešení této klíčové části zákona však nemůže dojít k tolik požadovanému zrychlení povolování. Proto česká města společně zpracovala Čtyři městské artikuly (tedy čtyři konkrétní požadavky), které situaci mohou jednoduše vyřešit.

„Dosud se debata o novém stavebním zákonu soustředila především na rychlost povolování. To je ale až B. My musíme nejdříve vyřešit A. Beze změny územního plánování se totiž povolování staveb nezrychlí,“ varuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje. „Více než rok vedeme s Ministerstvem pro místní rozvoj o tomto problému diskuzi, nicméně návrh zákona naše potřeby stále nereflektuje a situace začíná být opravdu vážná. Proto jsme spolu s ostatními českými městy zformulovali čtyři jednoduché požadavky. Díky nim může nový stavební zákon přinést nejen slibované zrychlení, ale také zkvalitnění výstavby. A protože jde o prostředí, ve kterém my všichni žijeme, mělo by nás to zajímat všechny,“ doplňuje Petr Hlaváček.
„Usilujeme o to, aby města získala více pravomocí v oblasti plánování svého rozvoje. Za udržitelný rozvoj měst musí být jednoznačně odpovědní konkrétní volení zástupci samosprávy a nikoliv anonymní státní úředníci. Občanům dává právo na samosprávu ústava, ale pokud samosprávy nebudou mít žádné reálné pravomoci, tak toto právo zůstane jen na papíře. Aktuální podoba novely stavebního zákona bohužel nesměřuje k posílení samospráv. K urychlení stavebních řízení nedojde žádným stěhováním úředníků na jedno místo, které při souběžné digitalizaci stavebních řízení dává stále menší smysl. Samosprávy měst musí mít možnost už ve fázi územního plánování stanovit jasná pravidla, která budou developeři, úředníci i veřejnost chápat stejně a nebudou se jejich rozpory řešit až v územním či stavebním řízení,“ říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.   
„V Parlamentu vrcholí bitva o schválení nového stavebního zákona. Bohužel zákon, který nyní sněmovna projednává ve druhém čtení na základě vládního návrhu, kvalitní není. Vláda chce proti vůli měst a obcí převést územní a stavební řízení pod stát, což omezí právo obcí na samosprávu. Obávám se, že zejména u územního plánování a pořizování územního plánu vláda nedomýšlí, jaké negativní důsledky to bude mít. Proto Praha společně s dalšími velkými městy - Brnem, Ostravou, Plzní a Libercem - zformulovala takzvané Čtyři městské artikuly a připravila pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu. Jestliže jsme se s novým stavebním zákonem dostali do této situace, pak jsem přesvědčená, že jediným rozumným řešením je nechat reformu stavebního práva novému Parlamentu a nové vládě, kteří, věřím, budou odpovědnější,“ dodává radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

„Čtyři městské artikuly“. S jakým návrhem přichází česká města?

1/ Právo územního plánování v samostatné působnosti

Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohly rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona však nemají na proces pořizování žádný vliv.

2/ Městské stavební předpisy pro statutární města

Praha potřebuje zachovat své platné stavební předpisy už jen z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty v přípravě staveb. Další česká města, která projevila o vlastní stavební předpisy zájem, by tuto možnost měla dostat také. Každé české město je totiž něčím jedinečné. Stejně jako je odlišný režim správy NP Krkonoše a NP Podyjí, měl by být odlišný přístup k rozvoji specifických hodnot Plzně nebo Ostravy.

3/ Dokončení pořizovaných územních plánů

Praha, Brno nebo například Liberec pracují na svých nových územních plánech již několik let. Česká města musí mít možnost tyto práce dokončit a nezahazovat několikaletou a velmi kvalitní práci kvůli zákonem vynucenému přepracování. Návrh zákona se chová problematicky i k platným územním plánům. Ty mají být přepracovány při jejich první změně, což s sebou přináší extrémní finanční náklady i nereálné nároky na úředníky.

4/ Obec s postavením dotčeného orgánu

Města a obce musí být součástí procesu povolování staveb od počátku. Podle návrhu zákona má o projektu rozhodnout státní správa, která až následně předá projekt obci k případným připomínkám.  

„Deset největších českých měst produkuje téměř osmdesát procent hrubého domácího produktu celého Česka. Pokud stát nevyslyší jejich volání, hrozí stagnace jejich rozvoje a v důsledku ekonomický propad, který se velmi rychle projeví v každé české obci. Důležité je zdůraznit, že všechny čtyři artikuly spolu úzce souvisí a nelze vybrat jen jeden a ostatní tři nechat „na potom“. Je to stejné, jako kdybyste sundali autu jedno kolo a vyrazili na výlet. Pravděpodobně daleko nedojedete,“ snaží se problematiku popsat ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Obce, města a kraje mají Ústavou zaručeno právo na samosprávu, které je státní správou v současnosti podle vedení města soustavně oklešťováno. Předložený návrh stavebního zákona by se z tohoto pohledu dal považovat i za protiústavní.



Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
weby