OSVČ mají získat větší ochranu před dluhovou spirálou. Změní se úroky a vymáhání

Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh, který má posílit ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob v situaci, kdy mají problémy se splácením podnikatelského úvěru. Cílem je omezit další narůstání dluhu v době dlouhodobého prodlení a zabránit tomu, aby se závazek kvůli sankcím a dalším platbám stal obtížně řešitelným.

Podnikající fyzické osoby dnes při sjednávání úvěrů souvisejících s jejich podnikáním nemají stejnou zákonnou ochranu jako spotřebitelé. Ministerstvo proto připravilo samostatnou úpravu po jednání se zástupci podnikatelů, finančního trhu, neziskového sektoru, České národní banky a dalších ministerstev.

Věřitel by nemohl chtít budoucí úroky najednou

Jednou z hlavních změn je rozšíření pravidla, které už platí u klasických spotřebitelských úvěrů. Pokud se podnikatel dostane do prodlení a věřitel kvůli tomu požádá o okamžité splacení celého úvěru, nově by mohl požadovat ihned pouze nesplacenou jistinu. Úroky za celé zbývající období by předem požadovat nemohl.

Úroky by podle návrhu dál postupně nabíhaly až do úplného splacení jistiny. Nebylo by však možné požadovat budoucí úroky předem a následně z nich účtovat úroky z prodlení.

Rozdíl lze ukázat na jednoduchém příkladu. Pokud by podnikateli zbývalo splatit 100 tisíc korun jistiny a dalších 50 tisíc korun by představovaly úroky za celé zbývající období, při zesplatnění by dnes mohl věřitel požadovat okamžitě 150 tisíc korun. Podle navrhované úpravy by mohl ihned požadovat pouze nesplacenou jistinu ve výši 100 tisíc korun.

Nové pravidlo se má vztahovat na úvěry a peněžité zápůjčky. Netýkalo by se například leasingu a vztahovat se nemá ani na firmy a další právnické osoby.

Navazuje na omezení sankcí z roku 2020

Navrhovaná změna navazuje na dřívější úpravu, která už omezila sankce a další platby požadované při delším prodlení fyzické osoby. Tato pravidla se u příslušných úvěrů uplatňují od roku 2020. Ministerstvo financí tehdy informovalo také o omezení sankcí u půjček pro OSVČ při opožděných splátkách.

Novela má nyní ochranu rozšířit také o situaci, kdy věřitel při zesplatnění úvěru požaduje budoucí úroky za celé zbývající období. Podle ministerstva by tím mělo být omezeno další prohlubování závazku v době, kdy má podnikatel problémy se splácením.

Přísnější pravidla mají platit také pro notářské zápisy

Druhá významná část návrhu se týká notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Ty mohou v případě nesplácení umožnit rychlé vymáhání dluhu bez předchozího soudního řízení.

Ministerstvo chce zabránit situacím, kdy by dlužníka při sepisování takového zápisu na základě plné moci zastupoval přímo věřitel. Podle resortu může být v takovém případě problematické, zda byl dlužník skutečně seznámen s důsledky závazku a s následky případného nesplácení.

Nově by proto měl být podnikatel při sepisování zápisu osobně přítomen. Zápis by vznikal přímo před notářem, který by mu měl vysvětlit obsah závazku i možné důsledky jeho nesplácení. Ministerstvo připravilo tuto část návrhu společně s Ministerstvem spravedlnosti.

Cílem této změny je podle předkladatelů snížit riziko, že se člověk bez dostatečného poučení dostane do rychlého vymáhání dluhu a následně například do exekuce nebo přijde o nemovitost.

Nová pravidla se mají týkat jen nových smluv

Návrh zákona nyní prochází připomínkovým řízením. Po jeho dokončení bude následovat projednání ve vládě. Pokud kabinet návrh schválí, zamíří do Poslanecké sněmovny a následně do Senátu.

Ministerstvo financí navrhuje účinnost zákona od 1. ledna 2028. Nová pravidla na ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob by se přitom měla vztahovat na smlouvy uzavřené až od tohoto data.

Jde tedy zatím o připravovanou změnu, nikoli o platná pravidla. Konečná podoba návrhu se může během dalšího legislativního procesu změnit.

V Česku podniká přes milion OSVČ

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo ke konci března 2026 v Česku evidováno 1 179 532 OSVČ. Hlavní samostatnou výdělečnou činnost vykonávalo 690 459 z nich, zatímco u 489 073 šlo o vedlejší činnost.

Ministerstvo financí zároveň uvádí, že na konci roku 2025 mělo v Česku živnostenské oprávnění přibližně dva miliony fyzických osob a asi 1,2 milionu z nich podnikalo aktivně. Údaje vycházejí ze statistik Ministerstva průmyslu a obchodu a České správy sociálního zabezpečení.